Český důchodový systém prochází proměnou, která je otevřeně komunikována i ze strany státu: bez vlastního spoření se budoucí generace pravděpodobně neobejdou. Jedním z nástrojů, který má lidi motivovat k dlouhodobému investování, je od roku 2024 dlouhodobý investiční produkt (DIP).
Od jeho spuštění si DIP získal značnou pozornost. Vznikly stovky tisíc účtů a mnoho investorů jej začalo využívat jako nový kanál pro budování rezervy na stáří. Zásadní otázka ale zní: znamená to skutečně vyšší celkové úspory, nebo jen přesun peněz z jiných investic do daňově výhodnějšího režimu?
Na tuto otázku se zaměřila aktuální datová analýza společnosti Edward, která pracuje s reálnými anonymizovanými daty klientů po založení DIPu.
Zdroj: AI generovaný obrázek.
Proč je důležité rozlišovat mezi „novými“ a „přesunutými“ penězi
DIP je pro stát nákladný nástroj – umožňuje totiž odečíst vklady od daňového základu. Stát tak přichází o část daňových příjmů. Smysl to dává pouze tehdy, pokud díky této podpoře vznikají nové úspory, nikoliv jen účetní přesuny.
Ukažme si to na jednoduchém příkladu:
- Investor si dlouhodobě odkládá 10 000 Kč měsíčně.
- Po založení DIPu začne posílat dalších 4 000 Kč navíc → celkové spoření roste na 14 000 Kč.
→ Vznikají nové úspory.
- Alternativně může 4 000 Kč pouze převést z jiného investičního účtu do DIPu → celkové spoření zůstává 10 000 Kč.
→ Dochází jen k přesunu.
Z pohledu jednotlivého účtu může růst DIP vypadat pozitivně v obou případech. Z hlediska veřejných financí a budoucí finanční stability domácností je ale rozdíl zásadní.
Co ukazují data
Analýza pracovala s anonymizovanými měsíčními daty více než 35 000 klientů Edwarda. Klíčové bylo sledovat celkový měsíční příspěvek každého investora před a po založení DIPu – nikoliv jen vývoj na samotném DIP účtu.
Výsledky lze shrnout následovně:
- Po založení DIPu posílají klienti na tento účet v průměru zhruba +2 000 Kč měsíčně.
- Současně však sníží příspěvky na jiných investičních účtech přibližně o −1 500 Kč měsíčně.
- Čistý nárůst celkového spoření tak činí přibližně +500 až +600 Kč měsíčně.
Z toho vyplývá důležitý závěr: DIP skutečně generuje nové úspory, ale jejich část je relativně malá – většina prostředků představuje přesun z jiných investic.
Zdroj: AI generovaný obrázek.
Jaká je „cena“ daňové podpory
Dalším krokem bylo vyčíslit, kolik tento efekt stát stojí. Průměrná daňová úleva v analyzovaném vzorku vychází zhruba na 520 Kč měsíčně na jednoho klienta s DIPem.
Pokud porovnáme tuto částku s průměrným nárůstem nových úspor (cca 600 Kč měsíčně), dostáváme poměr přibližně:
1 Kč daňové podpory → 1,15 Kč nových úspor.
Efekt je tedy pozitivní, ale jen mírně. Daňová motivace se promítá do růstu úspor téměř jedna ku jedné.
Orientační dopad v celostátním měřítku
Pokud bychom velmi zjednodušeně předpokládali, že podobné chování platí i mimo analyzovaný vzorek, pak při zhruba 220 000 aktivních DIP účtech by mohlo jít o více než 130 milionů Kč nových úspor měsíčně.
Současně by však stát mohl přicházet přibližně o 115 milionů Kč měsíčně na daních.
Je ale důležité dodat, že jde pouze o orientační propočet. Skutečný efekt závisí na struktuře klientů, jejich příjmech i na tom, zda jim přispívá zaměstnavatel.
Navíc je třeba vzít v úvahu, že analyzovaní investoři již byli finančně aktivní a často spolupracují s poradcem. U širší populace, která běžně neinvestuje, může být efekt odlišný. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že výraznější dopad na celkovou míru spoření mívají například systémy s automatickým zapojením do důchodového spoření.
Co z toho plyne
U nástrojů s daňovým zvýhodněním není klíčové, kolik peněz na ně přiteče, ale kolik skutečně nových úspor díky nim vznikne.
Data naznačují, že DIP vede k mírnému růstu celkového spoření – přibližně o 500 až 600 Kč měsíčně na investora. Zároveň je však zřejmé, že významná část příspěvků představuje pouze přesun existujících investic.
Z pohledu veřejných financí vychází DIP lehce pozitivně. Pokud má ale Česká republika dlouhodobě výrazně zvýšit objem úspor na stáří, bude pravděpodobně potřeba širší kombinace nástrojů – takových, které osloví i domácnosti, jež dnes nespoří vůbec.
