Kirill Juran je partnerem a CEO poradenské skupiny smpl, do které patří advokátní, daňová i účetní kancelář. Zaměřuje se především na korporátní struktury, transakce a kryptoměny a to jak z pohledu práva, tak i daní. Stará se o řadu českých miliardářů a digitálních podnikatelů a rád vykročí za rámec právního poradenství směrem k byznysu a vyjednávání.
Za sebou má vysoké desítky korporátních struktur, transakce za miliardy CZK a tisíce hodin poradenství jak pro začínající podnikatele a startupisty, tak i pro etablované byznysy.
I wish there was a way to say you’re in the good old day while you’re actually in them.
1. Můžete popsat hlavní benefity, které přináší využití holdingových struktur při správě majetku v rámci rodiny?
Nejvíce využívanými benefity mezi našimi klienty jsou:
- Oddělení aktiv a rizik plynoucích z podnikání či jakékoliv další ekonomické aktivity. Prakticky to znamená že cokoliv, co má hodnotu není obvykle drženo entitou, která koncentruje podnikatelská rizika.
- Příprava majetku na mezigenerační předání. Jak ukazuje praxe, tak nejhorší možnost, jak mezigeneračně předávat majetek je skrz dědické řízení. Opět v praxi nastavujeme proces tak, aby předání na mladší generace proběhlo co nejplynuleji (často již za života zakladatele). Zároveň se u toho dá dost slušně ušetřit na daních.
- Efektivní alokace kapitálu.
- Daňová efektivita. Pokud nastavujeme strukturu, chceme, aby peníze v ní tekly maximálně smysluplně. Tj. aby po cestě nedocházelo ke zbytečnému zdanění v situacích, kdy se tomu lze vyhnout.
- Efektivní finanční řízení a nastavení pro škálování byznysu do zahraničí.
2. Jakým způsobem může holding pomoci chránit rodinná aktiva před různými riziky, například právními spory nebo ekonomickými krizemi?
Princip ochrany v rámci holdingu je jednoduchý. Již získaná aktiva mají být oddělena od činností, která nesou rizika (typicky podnikání). Velká část práce při nastavení struktury je tak vytvořit efektivní plán alokace jednotlivých aktiv. V podstatě je to o tom rozumět, která rizika jsou pro daný byznys relevantní a jak je lze separovat od aktiv (čí spíše aktiva od rizik).
3. Pozorujete nové trendy v oblasti správy rodinného majetku? Jaký by mohl být další vývoj?
V naší praxi pozoruji několik velmi zajímavých trendů:
- Právní a daňová sofistikovanost podnikatelů roste. I střední podnikatelé čím dál více chápou, že jim může správné nastavení struktury ušetřit dost peněz ať už snížením rizika či na daních. To co dříve bylo doménou „velkých kluků“ dnes stále častěji využívají i střední podnikatelé.
- Podnikatelé, kteří začali stavět firmy po revoluci jsou těžištěm ve věku, kdy se řeší mezigenerační předávání. Tento demografický trend se dle mého značně projeví v následujících letech. Jeho důsledkem je právě časté „uklízení“ historických nedostatků v rámci mezigeneračního předání.
4. Při zakládání rodinného holdingu se často vyskytují určité chyby. Mohl byste uvést některé z nich a poradit, jak se jim vyhnout?
Právníci neřeší daně. Nebo je často neřeší dobře. Velká část struktur se staví způsobem, že je vymyslí právník bez znalostí daní a pak je jen konzultuje s daňařem. To je jak kdyby grafik udělal návrh budovy a pak je konzultoval se stavařem, zda vůbec lze postavit.
Další častou chybou je nepochopení byznysu a struktury aktiv, kde mají být umístěny, kým drženy atd. Aby struktura dobře fungovala, tak musí dobře odrážet daný byznys a strukturu aktiv s důrazem na budoucnost.
5. Kdybyste měl vybrat jednu klíčovou myšlenku nebo koncept z vašeho workshopu, co by to bylo?
Ve chvíli, kdy hodnota vašeho majetku překročí částku, kterou jste schopni relativně jednoduše vydělat prací/podnikáním, je nutné (vysoce racionální) minimalizovat pravděpodobnost, že o tento majetek přijdete.
