Strategické soupeření mezi Spojenými státy a Čínou stále výrazněji utváří světové dění a jeho těžiště se přesouvá do západního Pacifiku. Pekingu jde o regionální převahu, zatímco Washington usiluje o zachování volných obchodních tras a přístupu do Asie a zároveň se snaží zabránit čínské dominanci.
Nejnebezpečnějším ohniskem napětí zůstává Tchaj-wan. Čína soustavně zvyšuje vojenský i politický tlak na ostrov. Raketová cvičení, námořní operace a rostoucí přítomnost čínských letadel a plavidel mají demonstrovat, že Peking je v případě potřeby připraven prosadit své nároky vojenskou silou.
Riziko eskalace se však netýká pouze Tchaj-wanu.
Pravidelné střety mezi Čínou a Filipínami kvůli sporným územím zvyšují riziko incidentu,
upozorňuje Zendulka. Zvlášť citlivá je skutečnost, že Filipíny jsou formálním spojencem USA. Z regionálního konfliktu by se tak mohla velmi rychle stát americko-čínská krize.
Také Japonsko se postupně mění z přihlížejícího aktéra ve významnou bezpečnostní mocnost. Vláda v Tokiu zvyšuje výdaje na obranu na více než dvě procenta HDP, posiluje strategicky důležité ostrovy a prohlubuje vojenskou spolupráci s Filipínami a dalšími partnery. Společně s Austrálií tak kolem Číny postupně vzniká stále hustší bezpečnostní síť.
Právě v této situaci se však Jižní Korea stává zdrojem nejistoty v americké síti spojenectví. Země hraje klíčovou roli při zadržování Číny a Severní Koreje, samotné spojenectví se však dostává pod tlak. Spojené státy a Jižní Korea zkracují vojenské cvičení zaměřené na přípravu na případný severokorejský útok. Americký prezident Trump předtím na své online platformě nařídil výrazně omezit americkou účast. Jako důvody uvedl své dobré vztahy se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a odmítnutí Jižní Koreje zapojit se do americké války proti Íránu.
„V Soulu to vyvolává otázky ohledně spolehlivosti amerických bezpečnostních záruk,“ říká Zendulka, „a zároveň to ukazuje, že výzvou pro Washington v západním Pacifiku není jen vojenská síla, ale také schopnost udržet soudržnost vlastních spojenectví.“
Západ se tak potýká s problémem omezených zdrojů. Spojené státy musí současně zajišťovat bezpečnostní závazky v Evropě, na Blízkém východě i v indo-pacifickém regionu. Zpožděné dodávky zbraní na Tchaj-wan a nedostatečné výrobní kapacity u levnějších, masově vyráběných systémů, jako jsou drony, ukazují, že vojenské odstrašení už není jen otázkou rozpočtů, ale stále více také průmyslových kapacit.
Asii navíc chybí bezpečnostní struktura srovnatelná s NATO.
Chybí zde jednotný bezpečnostní rámec, který funguje v Evropě,
vysvětluje Zendulka. Právě současné napětí mezi Washingtonem a Soulem ukazuje, jak rychle mohou politická rozhodnutí jednotlivých vlád oslabit společnou schopnost odstrašení.
Co to znamená pro investory? Západní Pacifik není pouze vojenským ohniskem, ale také ekonomicky mimořádně citlivým regionem. Tchaj-wan a Jižní Korea patří ke klíčovým centrům světového polovodičového průmyslu a oblastí zároveň procházejí významné obchodní a námořní trasy.
„Eskalace by proto mohla současně zasáhnout technologické akcie, dodavatelské řetězce, světový obchod i asijské trhy,“ varuje Zendulka. Pro investory to podle něj znovu zdůrazňuje význam geografické diverzifikace a současně činí z obranného průmyslu, kybernetické bezpečnosti a odolnějších dodavatelských řetězců dlouhodobě relevantní investiční témata.
Více informací naleznete zde: www.moventum.cz
