Mgr. Markéta Káninská je absolventkou PF UK. Právní praxi zahájila v roce 2006 v advokacii, kde se věnovala především právu občanskému a právu obchodních společností. Do notářského stavu přešla v září 2013 a od července 2017 působí jako samostatná notářka a soudní komisařka v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4.
Jaké jsou první kroky, které by měl každý podniknout při plánování svého dědictví, aby se vyhnul budoucím problémům?
První krok už vlastně daná osoba udělala, protože si uvědomila, že je možné své záležitosti pro případ smrti dopředu uspořádat. Její další kroky by měli vést ke specialistovi na tuto problematiku, tedy ideálně k notáři, protože dědické právo a pozůstalostní řízení je výlučně naše parketa.
Notář s klientem vždy probere jeho představu a možnosti uspořádání majetkových poměrů a v návaznosti na to navrhne plán možného řešení ať již v podobě spisu závěti či jiného pořízení pro případ smrti, případně i jiných souvisejících úkonů (např. darování majetku, případně vyjmutí majetku ze společného jmění manželů atp.).
Zdroj: konference MoneyFest 2024
Jak mohou notáři a poradci spolupracovat, aby zajistili maximální ochranu majetku a hladký průběh dědického řízení?
Budu-li k finančnímu poradenství přistupovat jako ke komplexní službě, pak se domnívám, že každý finanční poradce by měl mít alespoň základní představu o tom, jak dědické řízení probíhá, jak dlouho trvá, a hlavně co se děje s produkty jeho klienta po jeho úmrtí.
Samotná spolupráce by tedy neměla započít až v samotném dědickém řízení, ale ještě mnohem dříve, právě tím, že finanční poradci budou se svými klienty otevírat otázku uspořádání majetkových poměrů pro případ smrti a tvorbu krizových plánů.
Který je podle Vás ten největší mýtus o dědictví, který byste chtěla jednou provždy vyvrátit?
Největší mylnou představou účastníků dědického řízení je přesvědčení, že notář je schopen zjistit veškerý majetek zůstavitele (zemřelého) bez ohledu na to, kde se nachází. Tak tomu bohužel není, neboť neexistuje žádný centrální registr majetku a dluhů osob.
Notáři jsou schopni zlustrovat základní dostupné evidence (katastr nemovitostí, registr vozidel, veřejné rejstříky atp.), ale ve zbylém rozsahu se spoléháme výlučně na informace sdělené účastníky dědického řízení (zejména jde-li o bankovní produkty zůstavitele nebo zahraniční majetek). Proto je nutné, aby účastníci dědického řízení (v úvahu připadající dědicové) měli povědomí o tom, kde by se majetek zůstavitele mohl nacházet a pokud jde o majetek v zahraničí, tak mít k tomuto majetku ideálně i dostupné podklady.
Zdroj: konference MoneyFest 2024
Které další oblasti notářské činnosti mohou mít zásadní vliv na finanční poradenství?
S finančním poradenstvím souvisí řada celá řada notářských činností. Vyzdvihla bych především problematiku předmanželských a manželských smluv a s tím související modifikace společného jmění manželů. Dále bych zmínila zakládání společností, korporátní změny a především přímé zápisy do obchodního rejstříku prováděné notáři, které významným způsobem urychlily proces zakládání společností a korporátních změn.
A v neposlední řadě by zde měly zaznít i notářské úschovy, protože řada finančních poradců řeší pro klienty hypotéky či jiné formy financování majetku a notáři aktuálně nabízejí jedny z nejbezpečnějších úschov na trhu.
Co byste chtěla, aby si návštěvníci Vašeho workshopu rozhodně odnesli a zapamatovali?
Byla bych ráda, aby si každý návštěvník z mého workshopu odnesl hlavně to, že je rozhodně na místě otevírat a řešit s klienty téma uspořádání majetkových poměrů pro případ smrti. Že dědické řízení není jen mezigenerační přesun majetku, ale poměrně složitý a časově náročný proces, který lze dobře připravenými kroky významně zjednodušit a urychlit.
A protože nadcházející workshop se bude věnovat i problematice společného jmění manželů a jeho modifikacím, tak budu určitě ráda, pokud nám podaří rozkrýt všechny aspekty společného jmění manželů, a především upozornit na záludnosti, které se v něm skrývají.
